Situační učení je založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí tak, aby se dítě učilo dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje a lépe tak chápalo jejich smysl.

Spontánní sociální učení je založené na principu přirozené nápodoby. Proto je třeba ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou, nejen v didakticky zaměřených činnostech, poskytovat dítěti vzory chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné.

Hra dětí a tvořivá dramatika je další důležitou metodou, která vychází především z principu hry a prožitku.

Zapojení některých principů montessori pedagogiky např. Práce rukou je základem pro pochopení věcí a jevů, pro rozvoj myšlení a řeči. Je důležité v průběhu každého učení propojovat tělesné a dušení aktivity. Při osvojování nového učiva, při získávání nových poznatků je důležité být manipulovat s věcmi a být s nimi v přímém kontaktu. Dítě je tvůrcem sebe sama – má rozhodující vliv na svůj vývoj. Svým „naprogramováním“ a svou aktivitou se podílí největší mírou na utváření sebe sama. Ačkoli se je v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty, ovlivňují ho lidé v blízkém okolí, přesto ono samo určuje, které podněty jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání. Absorbující duch – je nádherný dar, se kterým každé dítě přichází na svět. Bez vědomého úsilí, čistě jen tím, že „žije“, nasává dítě doslova jako houba vše, co jej obklopuje. Zcela přirozeně, bez bloků a zábran. Tato ojedinělá vlastnost také dítěti například umožňuje naučit se něco tak komplexního, jako je jazyk.