Ve Wonderland Academy jsme nový školní rok zahájili s celou řadou změn. Jednou z těch velkých bylo zřízení vlastní kuchyně. Chtěli jsme, aby našim žákům, studentům i učitelům chutnalo a oběd se stal příjemnou součástí dne. Zároveň naše vize byla jasná – klást důraz na vyvážený jídelníček, zařadit do jídel tzv. superpotraviny a samozřejmě se postarat o to, aby jídla nejenom splňovala normy, ale také přinášela radost.
Vrchní role Chef kuchaře se ujal Miroslav Utitz. Než cokoliv začal tvořit v kuchyni, nechal členy našeho parlamentu roznést hlasovací lístky do jednotlivých tříd. Děti si tu měly odhlasovat deset polévek a deset hlavních jídel, která by naše kuchyně neměla opomenout. Že je to zajímavé? To není rozhodně všechno. Více už v následujícím rozhovoru s našim oblíbeným Chef kuchařem Mírou.
Míro, od tohoto školního roku kouzlíš ve wonderlandské kuchyni. Děti i učitelé si mohou vybírat z tradičních jídel, výjimkou nejsou ale ani poklady moderní kuchyně. Jak ses vlastně k vaření dostal?
Když jsem se ve čtrnácti letech rozhodoval, kam půjdu na školu, tak mě ani moc nelákalo studovat a z toho, co se tenkrát nabízelo, jsem se přihlásil na automechanika a na kuchaře. Na kuchaře jsem chtěl jít víc, ale ještě se moji rodiče dohadovali, kam bych měl jít. Každý měl jiné představy. Přijali mě na obě školy. Nakonec jsem si prosadil, že půjdu na kuchaře a od té doby vařím. Dá se říct, že celý život se věnuji kuchařině.
My jsme moc rádi, že sis tenkrát obor kuchař prosadil 😊. Jak vnímáš dnešní trendy v rámci stravování a co teprve ve školních jídelnách?
Přiznám se, že než jsem nastoupil do Wonderland Academy, tak jsem ve školní jídelně nikdy nevařil. Vnímám z domova (máme s partnerkou dohromady 4 děti), co říkají děti o školní jídelně; a i všeobecně bych řekl, že je to lepší než za nás. Ve školách se snaží lépe vařit. Akorát bohužel obrovská nemoc dnešní doby je ta, že na to mají strašně málo peněz a do toho jsou špatně placené kuchařky, takže věřím tomu, že většina z nich jsou srdcařky, snaží se, aby to jídlo bylo dobré a nějak vypadalo, ale za ty peníze to prostě ani nejde.
V tomhle máme my trochu výhodu, ale pořád je tu spotřební koš, který musíme dodržet. My vaříme vyváženě a i zdravě. Bohužel leckdy jsou děti zvyklé na fast foody a i když jim dáme skvělé jídlo, stejně potom jdou a koupí si někde hamburger s hranolkama. Hodně tu frčí asijská jídla, pizza a ta poctivá česká kuchyně se dostává do pozadí. Nebo je moderní dělat tradiční jídla jiným způsobem. Toho já nejsem zastáncem. Když dělám svíčkovou s knedlíkem, tak je to prostě poctivé a tradiční jídlo.
Jaké jídlo vaříš nejraději a co mají v největší oblibě naši žáci?
Je to podle nálady. Nerad teda vařím pro sebe. Jakmile ale mohu pro někoho vařit, tak je to radost. Ideálně jídlo, které i dobře vypadá. Ve škole se snažím vařit tak, aby to co nejvíce dětem chutnalo a aby se to dalo i hezky naservírovat. I když máme fofr 😊. A co mají naše děti rády? Ideálně by chtěly smažák, pizzu- tu jsem zatím pro ně nedělal. Malé děti mají rády těstoviny (hlavně s červenou omáčkou). Chodím také na parlament, kde se s dětmi bavím. Tam vyvstanulo, že preferují vývary, jsou tam 3-4 oblíbené polévky (frankfurtská, gulášová, brokolicová). Kluci chtějí pořád maso, ale to taky nejde, není to ani zdravé.
V průběhu školního roku jsme do jídelny dali i salátový bar. Jaký je o něj zájem?
Salátový bar je super nápad. Je neuvěřitelné, kolik děti zeleninu jí. Kdybychom toho dali dvakrát tolik, tak to snědí. Nic nevyhazujeme. Všeobecně to moc chválím.
Zároveň vedeš i kurz vaření pro děti, který je velmi oblíbený. Kde čerpáš inspiraci?
Nikdy by mě nenapadlo, že povedu kurz vaření. Musím říct, že je to náročné, takto pracovat s dětmi. Za hodinu se snažíme vytvořit něco, co bude dobré, co děti zvládnou, což je někdy oříšek. Také střídám sladká a slaná jídla. Kdyby bylo na dětech, tak jsou to lízátka, cukrová vata 😊. Kolikrát se radím doma a tam mi dávají tipy. Nebo hledám na internetu. Hlavním cílem je, aby to děti bavilo, chutnalo jim a chtěli si i ten daný recept udělat doma.
Je něco, co by sis přál uvařit, ale ještě ses k tomu neodhodlal?
Já vařím věci, které mě baví, věci, které vařit musím, snažím se do toho zakomponovat i něco pro dospělé. Přemýšlím nad tím, jak to vymyslet tak, aby vše vypadalo dobře, a děti chtěly i jídla, která neznají, zkusit. Náročným jídlem je třeba ryba. Pro většinu dětí je to neatraktivní jídlo a udělat ji dobře a tak, aby je to vzhledem zaujalo, to je hodně velká výzva. Přiznám se, že někdy mě mrzí, když za mnou děti přijdou s nápadem na jídlo a já jim musím říct, že to nejde, protože je to třeba neudržitelné. Nicméně se snažím splnit co nejvíce přání, protože největší radost mám z toho, když děti chtějí přidat nebo vracejí prázdné talíře.